|
||
| úvod
| značky motocyklů
| HONDA
| JAWA
| závody
| vybavení na závody
| výbava motocyklu
| výbava jezdce
| |
Stránky jsou o tom jak začít s motokrosem nebo endurem, výbava motocyklu, výbava jezdce, rady, tipy, odkazy, slovníček, bazar.
Z časových důvodů jsem nucen aktualizaci těchto stránek silně omezit. Máme druhého potomka, tak mám jiné starosti. Ať vám to jezdí... :-)
Na motocyklu jezdím od 9-ti let, to mě táta začal učit jezdit po zahradě:
Moped Stadion - strejdovo
ČZ 125 B - veterán po dědovi
Jawa Pionýr 50 typ 20
Jawa Pionýr 50 typ 21 - švagrovo
Jawa
350
ČZ 125 cross - tu jsem vyměnil za tu ČZ 125 B, která byla rozebraná a připravená
na renovaci
Pak přišla bouračka na JAWA 350 - v noci => zlámaná páteř (5 obratlů), protržená
plíce, ochrnutá levá noha (tu jsem díky bohu rozchodil) - 14 dní na ARu, 10
týdnů jsem jen ležel, celkem 9 měsíců pracovní neschopnosti, invalidní důchod
jsem odmítl.
Už odmala jsem motokros chtěl jezdit, přípravou na to mi byl cyklotrial, kde jsem dosáhl 5. místa v krajském přeboru, pak ale na závodění na motorce peníze nebyly.
Dnes se cítím být fit a po 14-ti letech po bouračce jsem koupil HONDA CR 125 model '94, na které bych chtěl jezdit hobby motokros.
Tyto stránky jsou pro všechny, kteří udělali nebo chtějí udělat stejné nebo podobné rozhodnutí jako já.
Nejvíce úrazů se stává, když se jdeš jen tak projet!!!
Říkáš si, nebudu blbnout a nic se mi nestane. Nevezmeš si proto helmu, boty,
chrániče, možná, že si línej se na tu chvíli oblíkat. Vyrazíš jen v kšiltovce,
tričku, kraťasech, no sandály vyměníš aspoň za pracovní boty, aby sis
neumazal ponožku a nebolely tě prsty od řadičky. A pak to přijde. Opatrná jízda
se ti začne zdát bezpečná, a tak začneš brát za plyn. Možná dostaneš nápad se
učit jezdit po zadním.
Bác!!! A už je to! Zlomená noha v kotníku! Protože si neměl motokrosové boty a pracáky tomu nezabránily. Bác!!! Naštěstí jen odřená a spálená huba od trávy! Protože jsi neměl helmu, to dá rozum, kšiltovka bradu nechrání. No, a to si přistál hlavou 20 cm od betonové podezdívky...
Uff! Tak
jsem s bolestí a vypětím sil dopajdal s motorkou ze zahrady do dílny a odskákal
si na zahrádku k vodovodu umejt ksicht od krve a pustit studenou vodu na kotník,
kterej je asi jenom, jak doufáš, zvrknutej. Po třech dnech otékání jsem teprve šel k doktoru
a dostal sádru.
Zlomená noha znamená 6-8 týdnů se sádrou o berlích, bez motorky, kdo podniká tak
i bez práce!
Kdo neuvěřil tak to zažije na vlastní kůži. Kdo uvěřil, zachránil se před úrazem
a bere si oblečení a chrániče, i když se jde jen projet.
Ani si neuvědomuju jak se mi to stalo!!!
Je čtvrtek odpoledne 13.10.2005, je pěkný slunečný den. Jedeme si s klukama
zatrénovat na závodiště Kramolín na pěkně
upravenou motokrosovou trať s několika lavicema. Nejsme žádný závodníci, a tak
jezdíme a po několika kolech odpočíváme, jezdíme tak nějak pro radost. Jezdíme:
Honza na Jawa 625, ten jedinej jezdí mistrovství ČR i superkros, Jindra na Husqvarna 450
enduro, Honzík na Honda CR 250, Martin na Kawasaki KX 80, Ondra s Pavlem na side
KTM, no a já Jirka Honda CR 125, je tu i pár známých co se dívají a Honzovo
táta.
Už skáču dvě celé lavice. Navzájem se honíme, únava se plíživě přibližuje. Minule nám radil jeden otec kluka co taky jezdil, že jakmile cítíme únavu, máme si odpočnout, protože při doskoku pak ruce neudrží náraz a to je nebezpečné. Tu jednu lavici (je to ta poslední před cílem, kdo to v Kramolíně zná), co už jsem pokořil dřív, jsem najížděl pořád rychlejc. Ten den jsem skákal všechno nějak moc na zadní kolo. Najíždím na lavici, ze zatáčky rovinka, kvalty 1-2-3, zkouším řadit bez ubírání plynu, jsem moc rychlej, letím vzduchem. ....!#?:(o!???.... BUM!!!
Ležím na zemi, kluci na mě křičí jestli je slyším, jsem unavenej, jako kdyby mě někdo probudil brzo ráno. VŮBEC NEVÍM CO SE STALO! Přichází mi na mysl, že jsme v Kramolíně jezdili motokros, tak proč tu ležím a spím???... Bolí mě mezi lopatkama, ležím na břiše, ptám se co se stalo? Honza říká, že jsem blbě skočil a že mi teče krev z pusy. Vůbec nevím, kde ležím! Chci vstát, nejde to, mam sladko na jazyku a bolí mě mezi těma lopatkama. Honza říká, abych ležel, že nemám vstávat, že volali vrtulník.
Tak nějak mi dochází co se stalo! Ta bolest mezi lopatkama to bude asi obratel, tak si říkám jestli to dopadne stejně jako před patnácti lety na JAWA 350 (popsáno stručně výše), tak no nazdar! Mam tu motorku a auto s půjčenou károu. Kdo to asi teď odveze?... Vím, že je nademnou víc lidí. Mezi nima je už i moje ségra a švagr, které zavolal Martin (jsou to jeho rodiče), to mě potěšilo a taky říkají, že odvezou auto s motorkou... Vůbec nevím jak dlouho tam ležím, protože neustále padám do bezvědomí a když otevřu oči tak vidím jen barevné skvrny...
Přikrejvají mě nějakou přikrývkou a už slyším vrtulník... Sundavají ze mě dres... Asi doktor se mě ptá jak se jmenuju a jestli vím co se stalo? Odpověděl jsem... Jsem ve vrtulníku, je tam kravál, někdo mi utírá pusu a zase se na něco ptá. Namáhavě odpovídám....
Místo toho, abych si užíval vyhlídkový let, procitám v nemocnici v nějakém přístroji, je to CTčko... Ani nevím v jaké nemocnici jsem. Co se děje kolem prožívám jako ve snu.... Jsou nademnou doktoři, zase se ptají, sestry mě svlékají, je zajímavé že nedokážu zformulovat jednoduchou odpověď, hlava myslí normálně, ale huba si říká co chce, lépe řečeno nechce poslouchat, zvracím. Obojí i poruchy vidění jsou způsobeny otřesem mozku. Mám taky zlomenej obratel TH4, to je ta bolest mezi lopatkama. A ta krev z pusy je prokousnutej horní ret. Mám taky vnitřně proraženou levou plíci, někde kolem plíce mám 250 ml zapouzdřené tekutiny, na sonu doktor říká, že se to vstřebá, při dýchání to bolí. Pak už mám jenom naraženej levej loket, je to zajímavé, když jsem měl chrániče na lokty. Už začínám vidět, tak na visačce čtu, že mi pět stehů do horního rtu dělá doktor ze stomatologického oddělení Fakultní nemocnice v Plzni....
Vezou mě na kolečkové posteli na pokoj, mám kapačku, spím... Při pobytu v nemocnici se mnou moc nedělají, nějaký ten rentgen, jinak jen ležím. Nedali mi na ten obratel, zaplať pánbůch, žádný krunýř. Za týden přichází protetik s jakým si jednoduchým popruhovým krunýřem s podpěrami hlavy a brady. Při vizitě doktor říká, že až přijde rehabilitační sestra, že budu moct začít chodit, a že mě asi v pátek pustí domů (stalo se mi to ve čtvrtek 13.10. a v pátek 21.10. jsem měl jít domů). Pouští mě opravdu domů, hurá nebudu v nemocnici 10 týdnů jako před patnácti lety, ale stejně mám doma ležet, nenosit nic těžšího než noviny.
Rehabilitační sestra říkala, že poranění obratle se léčí 2-3 měsíce. Jsem živnostník, a protože si neplatím na sociálce nemocenskou (neplést se zdravotním pojištěním), tak jsem doma zadarmo, ještě že mám celkem schopného kolegu, který firmu udrží.
S klukama jsme rozebírali to, jak se to asi stalo:
Nájezd byl moc rychlý, to znamená, že jsem skočil až za lavici na rovinu,
skočil jsem hodně na zadní kolo (na bejka), unavené ruce neudržely dopad
předního kola (což je vždycky dost velká rána), praštil jsem se bradou o hrazdu
řídítek (bandáž byla málo platná) což mě omráčilo a taky jsem si při tom
prokousl vnitřek horního rtu. Pak už jsem v bezvědomí vyjel nalevo z tratě a tam
sebou praštil. Motorce se nic nestalo, dokonce s ní odjeli k autu, jen se ulomil
přední blatník. Určitě jsem se praštil hlavou o zem o nějaký kamen, protože je
helma vlevo nahoře prasklá-proražená.
Ani si nechci představovat, jak bych dopadl, kdybych neměl kompletní
motokrosové ochranné
vybavení. To není reklama, to byl boj o život.
Pokud nechcete dopadnout jako já, nejezděte unavení, nepřeceňujte svoje
schopnosti, v první řadě mějte na paměti svoji bezpečnost. Já si totiž ani neuvědomuju jak se mi to stalo!!! a může za to velkým dílem únava.
Kdo neuvěřil tak to zažije na vlastní kůži. Kdo uvěřil, zachránil se před dalším úrazem, bere si oblečení a chrániče, nejezdí unavený, nepřeceňuje svoje schopnosti, dbá na svoji bezpečnost a nestane se mu úraz, který si ani nebude uvědomovat jak se stal.
Protože je to druhý úraz páteře na motorce, tak to nechci pokoušet potřetí, taky by to mohlo skončit invalidním vozíkem a to bych velice nerad. Díky závodnímu areálu Kramolín, kámošům a zálibě ve fotografování se budu motokrosu a těmto stránkám věnovat pořád. Bohužel, už asi nebudu moci přinášet vlastní zkušenosti se servisem HONDA CR 125, protože už jsem ji prodal, ale doufám, že mi budete posílat Vaše zkušenosti a tipy, abych je mohl dát na tyto stránky.
Neschopnost jsem ukončil 26.01.2006, to znamená že léčba trvala 3 a půl měsíce! Tak na to myslete...
Míra Š., Franta S., Emča M., http://www.mx-girls.com/gallery/beinbruch/bruch.htm, Radek M.
Ten kdo jede nejrychleji, dostane vždy věnec, záleží jen na tobě, jaké bude mít stuhy.